Kontroluje, zda se na ID z příkazů v hlavním postupu měření lze odkazovat v podprogramu. Výhoda tohoto nastavení jako NEPRAVDA (0) se projevuje v případě, že se ID z postupu měření používá také v podprogramu. Při nastavení jako NEPRAVDA (0) se uživatel může spolehnout na to, že je to příkaz s ID v podprogramu, který se použije. V některých případech může být užitečnější nastavení jako PRAVDA (1) a odkazovat se přímo na prvky ve volajícím postupu měření.
Název vstupu: FeaturesVisibleToSubroutines
Typ vstupu: Celé číslo udávající PRAVDA (1) nebo NEPRAVDA (0). Výchozí hodnota je 0.